Příště beze slov

Pavlína Jíšová

1:Hm7Od jisté chvíle jsem nEejistotou v chůzi vDmaj7íc než těžká,
dvHm7a hebké tóny už nDeslyší láska v nEás,
nHm7eznělé tóny bloudEí nocí po stěnách, kdDmaj7o by je hrál,
nHm7ení to jisté, že kDoncert se dává jen vEe dvou flétnách,
a je to stDmaj7ejné - zase řC#7íkáš: nech mě spDmaj7át.
2:Představy spřádají dny, které bývají neskutečné,
a mně se zdává, že jeden sen splnit se má,
stačí se dotknout jak pavučinou, je to vyjímečné
a mám tu žízeň, co je plná vláhy, když nechci se vzdát,
a je to stejné, zas mě spánkem probouzíš.
3:Chci se ti líbit, chci spolykat lítost, je na mých víčkách,
kolik je lásky a naděje v pláči, už víš,
a chci mít trému, chci vrátit se zpátky, chci teď jedenkrát,
pak zmizí trýzeň, rty zbavené žízně snad budou chtít spát,
a je to stejné, zase vstávám s bolestí,
a je to stEejné, zase snC#7ídám s bolestDmaj7í ... F# 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:28:10.216+00:00
Výsledky hledání: